5. místo
Petra
Jeřábková
42 let · ředitelka firmy
„Nebojím se mluvit nahlas.“
Jsem rodačka ze Psár a se svou rodinou tu žiji dodnes, tahle obec je pro mě odjakživa domovem.
Vedu společnost Euroservis budov a podílím se i na vedení naší rodinné slévárny v Psárech, která dává práci řadě místních lidí. Naučila jsem se v tom dívat se na věci prakticky, tj. najít, kde je skutečný problém, a hledat řešení, které opravdu funguje, ne jen vypadá dobře na papíře.
Nejsem člověk, který si nechá věci líbit. Když vidím, že něco nefunguje, řeknu to nahlas, i kdyby to někomu nebylo po chuti, a stejně tak se dokážu poprat i za druhé, nejen za sebe.
Do zastupitelstva bych chtěla přinést hlavně otevřenou a férovou komunikaci s lidmi a ochotu řešit konkrétní problémy místo toho, abych o nich jen mluvila.
Když mám volnou chvíli, tak hlavně v létě mne najdete na houbách nebo na vodě s plachtou nad hlavou.
Přepis rozhovoru
Štěpánka
Péťo, v Psárech jsi vyrůstala a dnes tady žiješ se svojí rodinou. Jak se podle tebe obec za tu dobu změnila?
Petra
Především máme spoustu nových občanů a sousedů. Za ty roky se obec hodně rozvinula.
Pro mě je ale pořád nejdůležitější, aby se tady lidé cítili dobře, bavili se spolu, potkávali se a opravdu měli pocit, že jsou tady doma.
Zobrazit celý přepis Skrýt přepis
Štěpánka
Jsi ředitelkou společnosti a současně se podílíš na vedení rodinné slévárny. Co ti řízení firmy dalo do osobního života?
Petra
Především velkou zodpovědnost a důslednost při řešení problémů.
Máte odpovědnost za zaměstnance a tím vlastně i za jejich rodiny. Na druhé straně máte zákazníky a musíte se snažit, aby firma fungovala a všichni byli spokojení.
Právě tuhle zkušenost bych chtěla přenést také do práce zastupitelky.
Štěpánka
Vím, že vaše slévárna má zajímavý příběh. Jak vlastně vznikla?
Petra
Před několika lety jsem pracovala v jiné místní slévárně. Ta práce mě strašně bavila a měli jsme skvělý kolektiv složený převážně z místních lidí.
Původní slévárna ale svůj provoz v Psárech ukončila a kolegové přišli o práci. Mně ta práce i lidé chyběli, a tak jsem doma navrhla, jestli bychom nezaložili vlastní provoz.
Kontaktovala jsem bývalé kolegy a začali jsme znovu. Díky tomu dnes zase pracujeme společně prakticky ve stejné partě jako dříve.
Štěpánka
Co tě přesvědčilo, že už nechceš dění v obci pouze sledovat, ale chceš sama kandidovat do zastupitelstva?
Petra
Byla to konkrétní situace, kdy jsem si uvědomila, jak bezradně se člověk může cítit, když se snaží něco řešit s obcí.
V určité chvíli jsem si řekla, že už si nechci jen stěžovat. Pokud chci, aby se něco změnilo, je potřeba se do toho sama zapojit.
Štěpánka
Říkala jsi, že nechceš rozhodovat jen sama za sebe, ale především naslouchat lidem. Jak si to představuješ v praxi?
Petra
Zastupitele si volí občané. Proto si myslím, že zastupitel by neměl rozhodovat jen podle sebe, ale měl by zastupovat právě je.
Před každou velkou změnou nebo významným projektem bychom podle mě měli s lidmi komunikovat, vysvětlovat jim situaci, konzultovat s nimi možné varianty a dát jim možnost se vyjádřit.
Štěpánka
Určitě jsi někdy zažila situaci, kdy sis za něčím musela tvrdě stát, i když to nebylo příjemné. Jak podobné situace řešíš?
Petra
Myslím, že něco takového zažil každý.
Já rozhodně nejsem člověk, který si nechá všechno líbit. Nebojím se mluvit nahlas a říct svůj názor, i když se to někomu nemusí líbit.
Umím se za sebe bít. A když budete chtít, budu se bít i za vás.
Štěpánka
Poslední otázka. Kdybys mohla v obci něco změnit a fungovalo by to už od zítřka, co by to bylo?
Petra
Přála bych si pořádnou společnou náves – místo, kde se mohou lidé přirozeně potkávat.
A zároveň mi tady chybí větší nabídka kulturního a společenského vyžití pro mladé lidi.
