7. místo
Karel
Hlaváček
49 let · obchodní zástupce
„Bez silné komunity nebude silná obec“
Psáry jsou mým domovem od roku 2003. S manželkou jsme tu vychovali dvě děti, které prošly místní školkou, školou i fotbalovým klubem, neboť díky tomu jsem poznal obec nejen jako místo k bydlení, ale hlavně jako společenství lidí, kteří spolu dokážou něco vytvořit.
V práci jednám s velkými zákazníky a podílím se na složitých projektech v telekomunikacích, IT a digitalizaci. Naučilo mě to pracovat s rozpočty, vyjednávat, hledat praktická řešení a nést odpovědnost za výsledek. Jako člen vedení Rapidu Psáry navíc dobře vím, kolik času a energie stojí za každou fungující místní organizací, a taky to, že žádný člověk nemá patent na rozum. Dobré rozhodnutí většinou vznikne až ve chvíli, kdy se lidé opravdu poslouchají.
Kandiduju, protože můj zájem o obec nekončí za plotem vlastního domu. Zajímá mě celá obec, tedy její rozvoj, hospodaření i každodenní fungování. Konkrétně bych se chtěl věnovat zadržování vody v krajině: retenčním nádržím, tůním, mokřadům, dešťovým zahradám, výsadbě stromů a alejí, aby dešťová voda zůstávala co nejdéle tam, kde spadne, a Psáry i Dolní Jirčany byly odolnější vůči suchu i přívalovým dešťům.
Ve filmu Slunce, seno, erotika se rodáci z Hoštic vrátí z Itálie a najednou vidí na své obci všechno, co je potřeba změnit. Předtím to neviděli. Byl bych rád, kdybychom k novému pohledu na naši obec nemuseli jezdit až do Itálie. A hlavně, abychom u toho pohledu nezůstali.
Přepis rozhovoru
Štěpánka
Jak ses vlastně dostal k psárskému fotbalu?
Karel
Bylo to vlastně docela přirozené. Když jsme se přistěhovali, nikoho jsme tady neznali. Pak přišly děti a řešili jsme, jakému sportu se budou věnovat. Na vesnici tehdy nebylo tolik možností, takže volba padla na fotbal.
Děti začaly hrát a já jsem postupně zjistil, že se kolem klubu pohybuji čím dál víc. A ani nevím jak, odstartovalo to moji dlouholetou cestu v Rapidu Psáry.
Zobrazit celý přepis Skrýt přepis
Štěpánka
Jaká je dnes tvoje role v klubu?
Karel
V současnosti působím jako ekonom klubu a starám se o jeho finance.
Štěpánka
V čem je hospodaření sportovního klubu jiné než běžná ekonomická práce?
Karel
Sportovní klub není firma. Jeho cílem není vytvářet zisk, ale poskytovat zázemí pro sport a komunitní život.
Nemáme vlastní výdělečnou činnost, a proto musíme velmi pečlivě nakládat s každou korunou, kterou získáme od sponzorů, obce nebo rodičů dětí. Je to velká odpovědnost a zároveň závazek vůči všem, kteří klub podporují.
Štěpánka
Na jaký nejtěžší okamžik ve své fotbalové kariéře vzpomínáš?
Karel
Nejtěžší bylo období, kdy sportovní výsledky předběhly naše zázemí. Týmy postupovaly do vyšších soutěží, ale infrastruktura tomu neodpovídala.
Bylo složité vysvětlovat hráčům, rodičům i veřejnosti, proč nám chybí odpovídající kabiny a podmínky pro fungování klubu. O to větší radost mám dnes z toho, že se situace výrazně zlepšuje.
Štěpánka
Co podle tebe přináší sport obci?
Karel
Výsledky jsou důležité, ale největší hodnotou sportu je něco jiného. Sport spojuje lidi. Na hřišti se potkávají děti, rodiče, prarodiče i přátelé. Vznikají vztahy, přátelství a pocit sounáležitosti.
To ale neplatí jen pro fotbal. Stejnou roli mají hasiči, kulturní spolky a další organizace. Právě aktivní spolkový život vytváří skutečnou komunitu a dělá z obce místo, kde se lidem dobře žije.
Štěpánka
Když už mluvíš o setkávání lidí, nová klubovna s hospodou se pomalu dokončuje. Kdy se otevře?
Karel
Pokud vše půjde podle plánu, rádi bychom otevřeli 17. října při místním posvícení. Těšíme se, že se klubovna stane místem setkávání nejen pro fotbalisty, ale pro všechny obyvatele Psár i Dolních Jirčan.
A ano, počítáme i s teplou kuchyní. Věřím, že to bude prostor, který bude pomáhat spojovat lidi napříč celou obcí.
Štěpánka
Co by si podle tebe zasloužili fotbalisté a další spolky?
Karel
Především kvalitní zázemí a odpovídající sportoviště. Když zůstanu u fotbalu, dlouhodobě nám chybí umělá plocha, která by umožnila celoroční trénink.
Podobně i další spolky potřebují podmínky, které jim umožní rozvíjet jejich činnost.
Štěpánka
V Rapidu se podařilo získat dotaci na nové kabiny. Co považuješ za největší úspěch a jaké jsou další plány?
Karel
Získání dotace byl obrovský úspěch, na kterém pracovalo mnoho lidí řadu let. Dnes už vidíme výsledky a nové kabiny se blíží dokončení.
Tím ale naše práce nekončí. Do budoucna bychom rádi vybudovali další sportovní infrastrukturu, například atletický ovál a tréninkovou plochu s umělým povrchem, aby bylo možné sportovat i během zimních měsíců.
Štěpánka
Kde by podle tebe měla obec investovat a kde naopak říct jasné ne?
Karel
Obec by měla investovat do projektů, které mají dlouhodobý přínos pro občany. Ať už jde o školy, školky, dopravní infrastrukturu, bezpečnost nebo rozvoj veřejného prostoru.
Naopak bychom měli být opatrní u projektů, které nepřinášejí skutečnou hodnotu a vedly by jen ke zbytečnému zadlužování. Jinými slovy, půjčovat si má smysl na budoucnost, ne na krátkodobou spotřebu.
Štěpánka
A poslední otázka. Kdybys mohl v Psárech a Dolních Jirčanech změnit jednu jedinou věc, co by to bylo?
Karel
Tentokrát odpovím možná méně racionálně a více od srdce. Přál bych si, aby mezi Psáry a Dolními Jirčany zmizely všechny zbytečné hranice a rozdíly. Abychom se přestali dívat na to, kdo je odkud, a více vnímali, co nás spojuje.
Přál bych si, aby se nám podařilo být jednou obcí, jednou komunitou a jedním společným domovem.
Štěpánka
Děkuji za rozhovor.
Karel
Děkuji a přeji všem sousedům, aby se nám v Psárech i Dolních Jirčanech dobře žilo a aby nám nikdy nechyběla chuť společně tvořit místo, které máme rádi.
